Včera jsem v rámci svého tréninku konečně zase vyjela na brusle a povedl se mi první držkopád. První na bruslích, alespoň co si pamatuji. Myslím, že jsem ještě na bruslích nespadla. A zrovna jsem byla tak pěně rozjetá a měla našlápnuto na nejrychlejší kilometr toho dne:) No a najednou bum a letím, brzdím kolenem. Naštěstí jezdím na okruhu s nějakou zvláštné povrchovou úpravou, je to hlaďoučké a tak i když jsem po koleni jela asi 1,5m, tak jsem se neodřela, ale spíš jen tak spálila... i s novýma legínama. Jejich zbytky mam ještě v ráně, ale nejdou dolu. Možná kartáčkem, ale na to jsem posera :-D
Každopádně jsem si dala zase 10 kilometrů a pokoušela se zlepšit čas z minula (to bylo 56minut na 10 km) a povedlo se o 4 minuty. Nebýt pádu, tak to určitě bude ještě lepší. Ale to mám z toho, že jsem se vážně snažila jet co nejrychleji a ještě na těch bruslích prostě nejsem dost jistá.
Popravdě, chtěla bych si zajezdit i jinde, než jen na kulatém malém okruhu. Až příště pojedu do Mostu za kamarádkou, tak sebou musím mít brusle, mají tam parádní okruhy až čtyřkilometrové :-)
Po jízdě, není to tak vidět, ale tváře jsem měla jak to tílko růžové :)
Bebíčko. Takhle vypadá maličké, ale přeci jen je trochu větší než se na fotce zdá.
A aby toho nebylo málo, tak jsme si ten den odpoledne/k večeru, vyšli s přítelem na procházku s kočárkem. Vyšlo to na skoro sedm kilometrů pohodovou chůzí, žádný spěchy. Nějaké to trhání mirabelek po cestě a bavení malého rošťáka v kočárku :-) V půlce (v cíli cesty) jsme se odměnili zlatavým mokem, malá desítka pro mě. Takže co se kalorického příjmů a výdeje týče, asi žádná divočina. Každopádně procházka pěkná a ještě jsme objevili volně rostoucí lán máty, tak máme doma puget ve sklenici s vodou.
Taky přítel nadhodil, že bychom mohli zkusit tenis... to bych moc ráda, tak třeba některý z příštích příspěvků bude o tom, jak zkoušíme tenis :))
Petra
Žádné komentáře:
Okomentovat